VI. Národní přehlídka sokolských pěveckých sborů v Boskovicích 9.10.2010

Zpět na Historie koncertů

VI. Národní přehlídka sokolských pěveckých sborů
v Boskovicích 9. října 2010

www.regionboskovicko.cz - Česká obec sokolská, Sokolská župa Krále Jiřího a Tělocvičná jednota Sokol Boskovice Vás zvou na Národní přehlídku sokolských pěveckých sborů 9.10.2010 ve 14.00 v Sokolovně v Boskovicích
Představí se Vám:

Zvukobor Choceň
Smíšený pěvecký sbor Huntířov
Ženský pěvecký sbor Píseň Jedovnice
Smíšený pěvecký sbor GAUDIUM Praha
FOERSTER Jihlava
Smíšený pěvecký sbor Háj ve Slezsku

Program vystoupení sboru Gaudium Praha

Zdeněk Lukáš (1928-2007)	SANCTUS
Vytautas Miškinis (1954)	AVE REGINA
Mary Lynn Lightfoot (1952)	PIE JESU
Giuseppe Verdi (1813-1901)	SBOR ŽIDŮ (Nabucco)
Antonín Dvořák (1841-1904)	NAPADLY PÍSNĚ
lidová (arr. M. Raichl)	KDYŽ JSEM ROZM. TR.
černošský spirituál	DEEP RIVER
Gordon Young (1919-1998)	ALLELUIA
Bedřich Smetana (1824-1884)	PROČ BYCHOM SE NETĚŠILI

Vystoupení na festivalu
DSC00201.JPG	DSC00210.JPG	DSC00214.JPG	DSC00216.JPG	DSC00221.JPG

Boskovice - budova sokolovny, zkoušky před koncertem, procházka městem
XSC00146.JPG	DSC00150.JPG	DSC00148.JPG	DSC00157.JPG	DSC00162.JPG

DSC00165.JPG	DSC00167.JPG	DSC00171.JPG	DSC00181.JPG	DSC00173.JPG

DSC00192.JPG	DSC00186.JPG	DSC00189.JPG

Společná večeře a závěr festivalu
DSC00226.JPG	DSC00229.JPG	DSC00234.JPG	DSC00235.JPG	DSC00238.JPG

Foto: Jana Vlková

Ohlasy na naše vystoupení

Email členům sboru od sbormistra Ing. Vladislava Součka:
Milí Gaudiáci!
     Nesmírně rád blahopřeji (a děkuji) ke skvělému výkonu na sobotní Přehlídce sokolských sborů v Boskovicích. Výkon třiceti členek a členů Gaudia snesl opravdu ta nejpřísnější měřítka. Hlasový projev, intonační čistota i hluboce procítěný projev (dynamika, skvělá pozornost) vyloženě "zvedl ze židlí" nejen členy ostatních sborů, ale i odbornou veřejnost. Kvalita Gaudia byla vysoce hodnocena (dokonce i ohlasem na facebooku).
     Upevnili jsme si pozici "nejlepšího sokolského sboru" v republice! A jsem přesvědčen, že krásná atmosféra celé akce ve všech účastnících zanechá hezké vzpomínky.
     Ještě jednou - díky!
Srdečně zdravím
     Vláďa

Email pana Jana Kouřila Zuzaně Zajícové, devadesátiletého pana učitele, blogera Lidových novin, který se zúčastnil přehlídky sokolských sborů v Boskovicích:
… proto jsem jel do Boskovic s jistými obavami. Když zazněl Sukův Nový život, sevřelo se mně hrdlo a vypadla slza. To sokolství je zadřeno hluboce pod kůží. I ta hymna - to bylo podivné odpoledne. A pak setkání s Vámi. Omlouvám se, že jsem se nezdržel po skončení programu, ale spěchal jsem na vlak, který odjížděl v 16:59. Vyšlo to. K té prezentaci sborů: Nemohu to nazvat koncertem, ale jen přehlídkou, která by se dala shrnout jednou větou. Každý předvedl , co umí. A jen stručně: vystoupení Vašeho sboru nelze s ostatními srovnávat. To je zcela jiná třída. Předně k těm ostatním: Velmi snaživá ochotnická práce, která se musí hodnotit z tohoto pohledu. Chybí jí autokritika. Někdo by jim měl poradit : držte se té úrovně, na kterou stačíte. Ale i tak. Nejlépe se to ukazuje v přednesu lidové písně. Každá má obsah, svůj náboj a ten musí sbormistr se sborem při přednesu vymodelovat jako sochu. Tak jsem doslova trpěl, když zpívali mou oblíbenou: "Široký, hluboký ty vltavský tůně." Ten Váš sbormistr je opravdu mistr. Tu lidovou, kterou jste zpívali, tak pochopil, jak to píšu. V tom bylo cítil ten vnitřní náboj. Ostatně ve všem. Vaše vystoupení mělo "hlavu i patu". Bylo patrné, že dramaturg ví, co může chtít vzhledem k publiku. Ta "Latina" vždycky na úvod zabere. Gradovalo to Nabuccem. Děkuji za něj. Zpíval jsem to s ivančickým sborem a se symfonickým orchestrem brněnských železničářů před deseti lety. Bylo v tom cosi osudového: Po koncertě jsem ukončil vedení sboru, protože Alzheimer u manželky byl neodbytný. I to Proč bychom se netěšili, kterým psychologicky vypočítavě dobře a úspěšně skončilo Vaše vystoupení, jsem zpíval se svým gymnazijním sborem v padesátých letech. Sbor čítal 60 studentů (20+20+10+10). S tímto sborem v gymnáziu jsme nazpívali sborové scény z Prodané, z Rusalky, z Jakobína.
Proč miluji sborové zpívání? Tady je odpověď:

Na učitelském ústavu (1935-39) 1.bas
Za okupace Mužský sbor v Ivančicích - 1.bas
Po válce 1945 jsem založil dětský sbor 60 dětí. Po Únoru skončil, protože nás nutili do Svazu mládeže.
Na vojně pomocník ke sbormistrovi v Divizním pěveckém sboru v Brně
Gymnazijní studentský sbor v letech 1950-52. Skončil, protože jsem odmítl zpívat ve svazáckých košilích poté, když jsme na studentském plese zpívali polku z Prodané a děvčata tančila. Na koberci mně vytkli, že jsme účinkovali ve společenských oděvech a ne ve svazáckém munduru.
První sbor dospělých v Ivančících skončil, když nám ředitel LŠU odmítl půjčit zkušebnu. Údajně na pokyn místního vedení KSČ, protože ve sboru zpívali i lidé zpívající na kůru.
Druhý sbor jsem založil před 15 lety. Pět let jsem sloužil, pak pro nemoc manželky jsem práci vzdal. Sbor skončil, protože není dorost. Ach jo!

Proto jsem byl v Boskovicích, že mám sborový zpěv v lásce. Byl jsem v Boskovicích, abych Vás poznal osobně. Děkuji za to pozvání i za to setkání. Jsem rád, že i Vy jste našlo ve sborovém zpívání odrazový můstek, životní potřebu, jak jste se kdysi o tom zmínila. Važte si toho. Přeji Vám, ať se Vám daří nejen ve zpěvu, tak jak se to zpívá v Jakobínu. Děkuji Vám za to odpoledne. Nazdar! J. K.

Další email (12.10.2010 17:11) pana Jana Kouřila Zuzaně Zajícové, ve kterém reagoval na zprávu, že se Zuzka stala sborovou kronikářkou a doplnil svůj zveřejněný email:
Milá paní Zuzanko,
že budete kronikářkou, považuji za chybu, protože jste jí měla být už dávno. Jste pro tuto službu stvořená.
K té Vaší boskovické produkci by se dalo povědět ještě dost a dost příjemných slov. Každá složka zpívání by si zasloužila zvláštní hodnocení. Především oceňuji vzornou artikulaci. Ze své kantorské činnosti mezi neslyšícími považuji foniatrický výraz sborovém zpívání za dominantní. A v tomto punktu bylo slyšet, že sbormistr neslevil nic. Kvalita hlasů byla vyrovnaná. Poměr ženských a mužských složek vyvážený. Měl jsem na učiteláku za profesora hudební výchovy Rudolfa Wünsche. Kdo je trochu zběhlý v tomto oboru, pak je mu osobnost Wünschova známá (pedagog, skladatel). Ten tu proporcionalitu ve sboru zdůrazňoval. Ochotnické sbory se rády chlubí počtem zpěváků. Jenže v mnohých seskupeních bývají zpěváci často do počtu. Ale to není chyba, naopak. Je dobře, že zpěv vtahuje i ty, kteří nejsou v hudbě nijak obeznalí.. Ne tak u vás. U všech členů bylo patrné zaujetí, naprostá kázeň, koncentrace, což se vždycky musí pozitivně odrazit v dynamické složce. I té věnoval váš sbormistr náležitou péči. A když to všecko dáte dohromady a doplníte schopností vyjádřit zpěvem i obsah, myšlenku textu, skladby, pak se stane, a ten pocit dobře znám, že sbormistr najednou cítí, jako by vedl zpěváky jako loutky, které citlivě treagují na každý jeho tah. Ale nejen to. V té chvíli má sbormistr pocit, jako by splynul prostor hlediště s pódiem, jako by vlekl spolu i posluchače. Vede je tam, kam chce. V té chvíli se zpěv dobral svého vzrušujícího vrcholu. Všichni: sbormistr, sbor i diváci dýchají stejnou frekvencí a prožívají neopakovatelné chvíle uspokojení a vnitřní radosti.. V tom je kouzlo a moc sborového zpívání. Posluchači odcházejí domů naakumuluváni příjemnou hudbou, zpěváci se radují, že nejen jim, ale i sobě přinesli radost. A co je pro společnost cennější? Zpěvu dar všech srdcí vroucích vlasti budiž věnován! Pozdravujte ve sboru po sokolsky: Nazdar! (Jsem členem Sokola právě 85 let.) J.K.